Z geologického hlediska byl reliéf údolního dna Botiče modelován v erozním období mladšího pleistocénu, tedy v první polovině čtvrtohor před asi 100-500 tisíci lety. Po zanesení údolního dna ylo koryto Botiče přehloubeno holocénní erozí na konci čtvrtohor před zhruba 10 tisíci lety.
Údolí Botiče lákalo k osídlení během celého pravěku,neboť tu naši předci našli výhodné podmínky pro zemědělství. První zemědělci se vtéto oblasti objevili již 5 tisíc let př.n.l. Na březích potoka zanechali své stopy i Germáni a Keltové, Slované tu pobývali velmi málo.
V 11.století již v okolí Botiče vládl čirý ruch a vznikaly města. V té době byl Botič bohatý na ryby a kronikáři se dokonce zmiňují o dodávkách říčních darů místních rybářů na královský stůl. Kromě ryb to byli raci a také úhoři.
Botič měří 32,6km, z toho je zhruba 1200 metrů zregulováno do potrubí, a ačkoli to zprvu zní nepravděpodobně, je údajně jedním z největších přítoků Vltavy. Přítoky Botiče jsou pro změnu potoky Osnický, Jesenický, Dobřejovický, Milíčovský, Hájecký, Košíkovský, Měcholupský, Chodovský, Slatinský a nejvydatnější je Pitkovický, zvaný též Vinný.
Botič pramení, či lépe řečeno vytéká z rybníku u malé obce Ovčáry nedaleko Čenětic, zhruba mezi zámky Štiřín a Průhonice. Protéká rybníky Bořín, Labeška a Podzámecký v Průhonickém parku, podtéká dálnicí Praha-Brno a pokračuje do vodní nádrže Hostivař. Na házi Hostivařské přehrady začíná námi sledovaný úsek Meandry Botiče. POté pokračuje od parku Práče v Záběhlicích a pokračuje kolem stadionu Bohemians k Havlíčkovým sadům. Do Vltavy se vlévá poblíž Vyšehradu. Botič má ve své druhé polovině upraveno koryto dlažbou.
V okolí potoka nikdy nebyl žádný les, což potvrují i nejstarší dochované mapy. Je zajímavé, že v jeho bezprostřední blízkosti se nebudovaly ani sady, protože ovoocným stromům se tu nedařilo. Jilm, vrba, olše a topol - to jsou dřeviny, které zde naleznete v hojném počtu.
Ochranáři v minulosti často varovali, že vlivem člověka je místní ekosystém narušen a hrozí, že některé druhy zvěřě navždy z okolí Botiče zmizí. Některé ohrožené druhy ptáků také přestaly v koridoru Botiče hnízdit.I když je pravda, že se naopak některé druhy v této lokalitě nečekaně zabydlely. Velmi důležité pro udržení výskytu zvířat v okolí Botiče je zachování starého břehového porostu i parkových ploch.
Botič je součástí několika přírodních parků,jako např. PP Hostivař-Záběhlice o ploše 316ha, který se nachází mezi Hostivařskou přehradou a Hamerským rybníkem. Mezi zvláště chráněná území patří Přirodní památka Meandry Botiče, která je zajímavá vyjímečně zachovalou ukázkou přirozeného toku s bohatým břehovým porostem na rozolze 6,7 ha. Celek tvoří cenný ekosystém.
Tradiční loučení pražských vodkáků se sezónou se uskutečňuje náročným splutím Botiče v délce 11 kilometrů od Hostivařské přehrady do Havlíčkových sadů. Závod Rio Botičo začal svou tradici počátkem sedmdesátých let.
Část cyklostezky Botič byla letos v dubnu otevřena sdružením Oživení a vede v délce tří kilometrů mezi Hamerským rybníkem a vodní nádrží Hostivař. Celá stezka by měla výhledově vést z Výtoně na Praze 2 až do Průhonic. Nyní se dá využít asi 7 kilometrů stezky. Pro více informací o cykloturistice na Botiči klikněte zde.